Za posledních Přemyslovců se zvyšuje prestiž státu, půdu získávají do nájmu poddaní.
Přemysl Otakar I. a Václav I.
Přemysl Otakar I. (vláda: 1192-1193 a pak 1197-1230) je synem Vladislava II. (>> viz. kapitola Český stát za Přemyslovců). Z počátku je to jen kníže, královský titul zatím nedostal.
Ve Svaté říši římské válčili Štaufové a Welfové, Přemysl se postavil na stranu Štaufů, v jejichž čele stál Fridrich III. Sicilský, od kterého pak za podporu získává roku 1212 "Zlatou bulu sicilskou" (viz. níže).
Vydal nový nástupnický řád "Primogenitura", což znamená, že po smrti krále vždy vládne jeho nejstarší syn. Zavedl novou měnu namísto denárů - brakteát. Dostal se do sporu mezi světskou a duchovní mocí s biskupem Ondřejem, biskup nakonec dosáhl svých požadavků.
Přemysl Otakar I. zakládá města Brno, Olomouc, Žatec a další.
Jeho první manželkou je Adléta Míšeňská, která byla o 30 let starší než Přemysl a brzy se s ním rozvedla. Druhá manželka - Konstancie Uherská - mu porodila dceru Anežku. Anežka podporovala Františkány, založila nemocnici Na Františku a nový řád: "Křížovníci s červenou hvězdou".
Po smrti Přemysla nastoupil na trůn jeho nejstarší syn Václav I.
ZLATÁ BULA SICILSKÁ
Zlatá bula sicilská je nový dědičný titul krále. Stanovuje, že:
- král je volen českou šlechtou, panovník Říma volbu jen potvrzuje
- při korunovační jízdě do Říma s sebou musí vzít i vojsko, nebo místo jízdy zaplatit 300 hřiven stříbra
- český král musí císaři přísahat věrnost
- český král se stává jedním ze sedmi volitelů římského krále (tzv. "kurfiřtů")
- český panovník má právo dosazovat biskupy
VÁCLAV I.
Václav I., přezdívaný jednooký (vláda: 1230-1253), syn Přemysla Otakara I., se zajímal se o lov, zábavu a projížďky, nikoliv o stát. Podporoval kolonizaci (např. Němců) a důlní těžbu v Jihlavě. Za jeho vlády roku 1241 vtrhli do Evropy Mongolové, útok byl odražen a Mongolové se stáhli.
Přemysl Otakar II.
Přemysl Otakar II. (vláda: 1235-1278) je opět synem předchozího panovníka - Václava I., se kterým nejdříve spoluvládne, i přes jejich vzájemné spory. Získá si přezdívku "král železný a zlatý".
V roce 1253 vymírá dynastie Babenberků z Německa. Přemysl si vzal Markétu Babenberků za ženu a tím získal Rakousy, Korutany a Kraňsko. V roce 1260 bojuje v bitvě u Kressenbrunnu proti uherskému králi Bélovi IV. a poráží ho. Rozvádí se s Markétou a bere si Bélovu vnučku Kunhutu. Obsadil Chebsko, naše území za jeho vlády sahalo až k Jadranu.
Také se účastnil křížových výprav v Prusku, založil město Královec (Kaliningrad), v Čechách založil města Písek, Kolín a České Budějovice, zakládal hrady - Bezděz a Zvíkov, a kláštery - Vyšší Brod, Zlatá Koruna.
Roku 1273 získal titul římského krále Rudolf Habsburský, Přemysl Otakar II. volbu neuznal a tak se spolu tito dva roku 1278 střetli v bitvě na moravských polích u Suchých krut. Přemysl v boji padl a v Čechách nastala složitá situace: na trůn by měl nyní nastoupit Václav II., jenže ten je moc mladý a vládu proto získává jeho strýc Ota Braniborský.
Další panovníci
OTA BRANIBORSKÝ, ZÁVIŠ Z FALŠTEJNA A KUNHUTA
Morava je nyní v moci Rudolfa Habsburského. Ota Braniborský (vláda: 1278-1283) drancuje a loupí a je z Čech vyhnán. Na trůn je dosazen Záviš z Falštejna a Kunhuta, tito dva vládnou jen chvíli v roce 1283 a pak už na trůn nastupuje Václav II.
VÁCLAV II.
Václav II. (vláda: 1283-1305) měl dvě manželky: Gutu ("Jitku") a Elišku Rejčku. v roce 1300 získal polskou královskou korunu a zavedl novou měnu - pražské groše. Upravuje podmínky důlní těžby.
V roce 1301 vymírají Arpádovci (Uherské království) a Václav získává uherskou korunu pro budoucího krále - Václava III.
VÁCLAV III.
Václav III. byl polským, českým (1305-1306) a uherským králem (1301-1304). Vypravil se do Polska, aby potlačil povstání šlechty, v jejímž čele stál Ladislav Lokýtek.
Václav III. byl roku 1306 zavražděn v Olomouci.
Dynastie Přemyslovců vymírá po meči.
