Vídeňský kongres a restaurace
Vídeňský kongres
Jako
Vídeňský kongres (1814-1815) je označováno setkání zástupců všech důležitých zemí Evropy (tedy
Ruska, Pruska, Anglie, Habsburské monarchie a několika dalších), které mělo za cíl vrátit Evropu zpět do doby před
/Velkou francouzskou revolucí. Předsedal mu kníže
Metternich. Prvním krokem bylo určení
hranic států, které dopadlo následovně:
- Rusko získává Polské Velkovévodství a Finsko.
- Habsburkové získají části Severní Itálie, Istrii (dnešní sev. Chorvatsko) a Dalmácii (dnešní Chorvatsko). Ztrácí Jižní Nizozemí.
- Prusko získává Sársko, Porýní a Vestfálsko.
- Velká Británie získá Maltu.
- Švédsko získá Norsko.
Restaurace a dění v Evropě do roku 1835
Období po tomto kongresu se říká "Období restaurace" - to znamená obnovy do původního stavu.
Z Rýnského spolku se r. 1815 stává "Německý spolek" (skládající se z 35 monarchií a 4 měst: Brémy, Lübeck (česky Lubek), Frankfurt n.M. a Hamburg). Do tohoto spolku patří celé území dnešního Německa, Rakouska a Česka. V čele tohoto nového spolku nestál císař, ale sněm.
Téhož roku (1815) vzniká "Svatá aliance" - dohoda Ruska, Pruska a Habsburské monarchie - stanovující si záruky pro udržení nového pořádku. Cílem je společná politika. Tyto tři mocnosti k tomu mají dostatečné prostředky - peníze, armádu, tajnou policii i cenzuru. Chtějí také návrat "konzervativní politiky" - to znamená žádné revoluční myšlenky.
Tento systém pravděbodobně funguje, protože je v Evropě relativní klid, přerušený až Krymskou válkou v roce 1853.
Mezitím ale...
- V Rusku umírá car Alexandr I., roku 1825 dojde k povstání děkabristů, které je však potlačeno a na trůn nastoupí Mikuláš I.
- Řekové se v letech 1821 - 1830 staví proti Osmanské říši, která řídí celé východní a jižní Středozemí. Osmanskou říši obývají Turkové, vede je Muhmad II. Rusko, Anglie i Francie se staví na stranu Řecka a pomáhají mu. Dokáží tak vybojovat řeckou nezávislost (1830) a částečnou nezávislost Srbska.
- V červenci 1830 se ve Francii odehrává "červencová revoluce". Karel X. jedná proti Ústavě a je proto sesazen. Nastupuje liberální Bourbon Ludvík Filip.
>> Další dění v kapitole Evropa v letech 1848-1849
- Toho samého roku (1830), avšak v srpnu se děje i povstání v Jižním Nizozemí, které by chtělo stejná práva jako to severní. Roku 1831 tak vzniká "Belgické království" s králem Leopoldem I.
- Aby toho nebylo málo: 1830-1832 - povstání za nezávislost v Polsku, které není není samostatné, je v tzv. "personální unii" s Ruskem. Toto povstání je neúspěšné a naopak dochází spíše k "rusifikaci" ("porušťování" Polska, ať už jazykem nebo náboženstvím).
- V Anglii úspěšně bojují za vznik Volebního práva.
- V Itálii Karbonáři organizují povstání za sjednocení Itálie.
>> Další dění v kapitole Evropa v letech 1848-1849
- V Německu se lid také bouří, chtěl by sjednocení.
>> Další dění v kapitole Evropa v letech 1848-1849
- Ve Španělsku pro změnu chtějí novou Ústavu.
Evropa je nespokojena s absolutistickou vládou, nebaví ji robota, cenzura apod. V Českých a německých zemích, v Itálii a na Balkáně se objevují první myšlenky "národního obrození", emancipace (tedy zrovnoprávnění) národů.
Metternichovský absolutismus
Kníže Metternich (předseda ve Vídeňském kongresu) chce zabránit novým revolucím, nechce, aby se německé státy sjednotily.
Roku 1835 nastupuje na rakouský císařský trůn Ferdinand I. Dobrotivý. Je to poslední Habsburk, který byl korunován českým králem a stal se tak Ferdinandem V. Fakticky ale nevládl on, nýbrž kníže Metternich, který byl jeho státním kancléřem. Formu vlády teď nazýváme konzervativně absolutistickou monarchií.
