Český stát za Přemyslovců :: Výpisky pro gymnázia

Domů > Dějepis > Středověk > Český stát za Přemyslovců

Český stát za Přemyslovců

Jsou dvě teorie o kmenech, které na našem území žili:

žilo zde 15 kmenů: Češi, Zličané, Lučané, Chorvati, Litoměřici,...
žil zde jeden kmen Čechů, pod který spadali Zličané, Lučané,...

V době /Velké Moravy byly Čechy její součástí. Po vyvrácení /Velké Moravy se centrum přesunulo do Čech. Vzniká Kosmova kronika česká a vlády se ujímá rod Přemyslovců.

Bořivoj, Spytihněv, Vratislav

BOŘIVOJ

Bořivoj (vláda: 853-889) je první historicky doloženou postavou z rodu Přemyslovců. Jeho žena se jmenovala Ludmila. Centrem České země byl za jeho vlády Levý Hradec, ale vládlo se z Prahy. Bořivoj nechal začít budovat Pražský hrad a kostel Panny Marie (první církevní stavba). Po smrti Bořivoje vládne chvíli opět Svatopluk (>> viz. kapitola Velká Morava).

Konkurenčním rodem jsou zde Slavníkovci, kteří sídlí v Libici nad Cidlinou. Jejich knížetem je Slavník.

PRAMENY

Informace o této době máme z různých zdrojů:

Kosmova kronika z 12. století, která popisuje např. Praotce Čecha, Libuši a Přemysla Oráče apod.
Kronika Václava Hájka z Libočan z 16. století
archeologické výzkumy z oblastí Prahy, Levého Hradce, Budče nebo Těšína

SPYTIHNĚV A VRATISLAV

Spytihněv a Vratislav byli synové Bořivoje. Nastupují na trůn po Svatoplukovi. Propagují západní latinskou liturgii a roku 895 odtrhnou Český stát od Velké Moravy.

Václav

Jak už víme, Bořivoj měl s Ludmilou syna Vratislava a Spytihněva. Vratislav si našel ženu Drahomíru, se kterou měl Boleslava a Václava.
Václavovu výchovu vede Ludmila (babička) i Drahomíra (matka), což vyústí ve spor, protože Ludmila byla křesťanka, zatímco Drahomíra chtěla Václava vychovat jako pohana. Ludmila byla nakonec uškrcena.

Václav (vláda: 921 - 28. 9. 935) uzavřel mír s Jindřichem I. Ptáčníkem (vládcem /Svaté říše římské) a slíbil, že mu bude platit poplatek za mír ("tribut pacis" - 500 hřiven stříbra a 120 volů ročně). Šířil vzdělanost a křesťanství. Založil kostel Sv. Víta (původně to byla jen rotunda, pak bazilika a za Karla IV. dokonce chrám).

Václav byl roku 935 pozván bratrem Boleslavem do Staré Boleslavi, kde ho Boleslav spolu se svými poskoky 28. září ubodal. Václav se stal symbolem české státnosti, patronem českých zemí a byl prohlášen za svatého. Vznikly o něm i četné legendy.

Boleslavové a krize státu

BOLESLAV I.

Boleslav I., přezdívaný "Ukrutný" (vláda: 935-972) měl četné spory s Ottou I. Pak s ním ale uzavřel mír a roku 955 mu pomohl porazit Maďary na řece Lechu (>> viz. kapitola Svatá říše římská). Získal Horní Slezsko a Moravu, začal sjednocovat tyto země a centrem náboženství a obchodu stanovil Pražský hrad. Nechal razit první české mince - stříbrné denáry. Nechal pravidelně vybírat daně a budoval spoustu hradů, které spravovali kasteláni. Vznikla tak "hradní soustava".

BOLESLAV II.

Boleslav II. (vláda: 972-999) byl přezdíván "Pobožný". V Praze zřídil biskupství a prvním biskupem se stal r. 973 Dětmar. Druhým pak byl Slavníkovec Vojtěch. Za jeho vlády (955) byli Slavníkovci vyvražděni a Přemyslovci tak mají v Čechách nadvládu.
Vojtěch byl v této době v Polsku v Hnězdnu pod ochranou Boleslava Chrabrého (viz. kapitola Velká Morava, odstavec Polský stát). Vojtěch podnikl misijní cesty k pruským pohanům. V Prusku byl roku 997 zabit a později byl prohlášen za svatého.

PATRONI, KLÁŠTERY A KŘESŤANSTVÍ
Křesťanství upevňovalo moc knížat, vznikají patroni (např. Václav, Ludmila, Vojtěch, Cyril a Metoděj, Vít, Prokop a další). Vzniká kronika "Kristiánova legenda". Je také založen klášter Sv. Jiří - nejstarší ženský klášter (působila zde abatyše Lada) a Břevnovský klášter - nejstarší mužský (opatem byl Anastázius).

KRIZE ČESKÉHO STÁTU: BOLESLAV III. A VLADIVOJ

Začíná Krize českého státu.

Boleslav III. (vláda: 999-1002 a pak 1003) vyhnal bratry Jaromíra a Oldřicha, nebyl dobrým panovníkem a povstali proti němu čeští velmoži Vršovci, kteří prosí o pomoc Polsko. Roku 1102 k nám byl Boleslavem Chrabrým dosazen Vladivoj, který si nechal Čechy udělit v léno od tehdejšího vládce Svaté říše římské, čímž začala Česká země částečně spadat pod Svatou říši římskou. Pro nás - Čechy - to znamenalo, že jsme museli Svaté říši pomáhat např. v bojích a aktuální vůdce Svaté říše musel vždy odsouhlasit krále, kterého si Čechy zvolí.

Vladivoj se upil k smrti a na trůn se r. 1003 vrací Boleslav III. Ten nechal vyvraždit Vršovce, kteří se proti němu bouřili, za což ho uvěznil Boleslav Chrabrý. I ten je ale z naší země vyhnán.

POJMY

kanovník - kněz náležící určité kapitule, jehož povinností bývá modlitba, účast na mších a pomoc biskupovi
kapitula - sbor kanovníků při určitém kostele, zejména kostele biskupském
kaplan - kněz pověřený zvláštní duchovní službou mimo faru, např. ve vojsku

Další panovníci

JAROMÍR A OLDŘICH

Měl vládnout Jaromír, bratr Boleslava III., ale Oldřich (z pověsti o Oldřichovi a Boženě) se ho zbavil a dostal se tak na trůn sám (vláda: 1012-1035). Získal zpět od Poláků Moravu, kterou svěřil svému synu Břetislavovi, jenž jí pak vládl jako "markrabě moravský".

BŘETISLAV

Po Oldřichovi přejímá vládu Břetislav (vláda: 1035-1055). Z kláštera unesl svou budoucí ženu Jitku. Roku 1039 vpadl do Hnězdna (Polsko), kde uloupil ostatky Sv. Václava a přenesl je do kostela Sv. Víta. Břetislav zavádí "Hnězdenská dekreta" (neboli "statuta"), který nařizují monogamii (mít pouze jednu manželku), víru v jediného boha, pouze církevní sňatky, stanovují tresty za vraždy apod.

Zavádí také "seniorát" (stařešinské právo) které určuje, že vládcem v Čechách bude vždy nejstarší příslušník Přemyslovské dynastie. Rozdělil Moravu na "údělná knížectví" mezi své syny:

Olomoucký úděl získává Vratislav
Brněnský úděl získává Konrád
Znojemský úděl získává Ota

SPYTIHNĚV II.

Spytihněv II. (vláda: 1055-1061) prosazoval latinskou liturgii (kázání v latině), tu slovanskou úplně vyvrátil i v posledním klášteře (Sázavském). Přebudoval kostel Sv. Víta na baziliku.

VRATISLAV II.

Za Vratislava II. (vláda: 1061-1092) vzniklo r. 1063 v Olomouci biskupství. V boji Jindřicha IV. s papežem Řehořem VII. (ve sporu o investituru) se dal na stranu Jindřicha a za to od něj poté získává roku 1085 nedědičný královský titul. Kraluje jako Vratislav I. Vydává Kodex vyšehradský (významný rukopis s iluminací - malovaným a zdobeným písmem). Přenesl sídlo na Vyšehrad, kde pak nechal vybudovat baziliku Sv. Petra a Pavla a nechal také přestavět Sázavský klášter.

Seniorát nebyl dodržován a knížata se velmi často střídala.

SOBĚSLAV I.

Soběslav I. (vláda:1125 - 1140) dočasně stabilizuje situaci. Roku 1126 se mu podařilo odrazit útok německého krále Lothara v bitvě u Chlumce v Severních Čechách, na památku tohoto vítězství byla na hoře Řípu vybudována rotunda Sv. Jiří. Nechal též opevnit Pražský hrad.

VLADISLAV II.

Vladislav II. (vláda: 1140 - 1172) se účastnil křížové výpravy. V roce 1158 získává za pomoc císaři Fridrichu Barbarossovi při dobývání Milána královský titul a erbovní znamení - stříbrného lva v červeném poli. Nechal vybudovat Juditin most (na místě dnešního mostu Karlova), Strahovský klášter (kde působil nový řád Premonstráti) a klášter Sedlec u Kutné hory (zde byl řád Cisterciáci)

Morava se stává samostatným územím, které nyní patří císaři (markrabství moravské).

PŘESOUVÁME SE!

Všechny naše výpisky i videa nyní najdete na edisco.cz.