Ladislav II. Jagellonský (vláda: 1471-1516) byl na trůn dosazen po vyjednávání s Jiřím z Poděbrad (>> viz. kapitola
Doba poděbradská).
Spory mezi
Matyášem Korvínem a novým jagellonským panovníkem mají vyřešit
Olomoucké dohody, uzavřené 1479. Domluvili se, že
vládnout bude ten, kdo déle přežije. Přeživší vyplatí dědice zemřelého a království bude jeho.
Roku 1485 se
katolíci, Husité a židé bouří. Je ustanoven smír a kompaktáta jsou prohlášena zemský zákonem.
Ladislav ještě přenese sídlo do
Budína a
Matyáš Korvín roku 1490 umírá. Králem se tak jednoznačně stává Vladislav.
Šlechta se nemůže dohodnout s městy o jejich účasti na zemském sněmu a také o podnikání šlechty. Vladislav to vyřeší
"Vladislavským zřízením", jež vydá roku
1500 -
města hlas na zemském sněmu ztratila.
Vladislav
umírá roku 1516 a nastupuje jeho syn Ludvík.
