- hospodářský úpadek
- království dvojího lidu (kališníci a křesťané)
- arcibiskupem je kališník Jan Rokycana
- poddaní nemusí platit desátky církvi
- města se účastní zemského sněmu, to je základem stavovské monarchie (rozhodují stavy - panovník, šlechta, města)
Doba bezvládí
Roku 1437 umírá Zikmund. 1438 je jeho dcera Alžběta provdána za Albrechta II. Habsburského, ten umírá o rok později (1439). Znovu jsme tedy bez vládce. Albrechtovi se ale po své vlastní smrti narodí syn, kterého pojmenují Ladislav Pohrobek.
Kališníci a katolíci dohodnou mír listinou zvanou "Mírný list", vydanou 1440. Na tento mír dohlíží lanfridy - spolky měst. Vůdcem východočeského lanfridu je kališník Jiří z Poděbrad. Ten obsadil Prahu a stabilizoval tím poměry v zemi. Roku 1452 se stal správcem království. V roce 1457 náhle na leukémii umírá Ladislav Pohrobek. Jiří z Poděbrad je šlechtou podezírán, že ho otrávil. I přesto ho následujícího roku (1458) šlechta zvolí českým králem.
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad (vláda: 1458-1471) udržoval mír, dodržoval kompaktáta a přislíbil papeži, že bude brojit proti kacířům, tedy proti Jednotě bratrské. Za ženu si vzal Johanu z Rožmitálu.
Papež ale roku 1462 zruší kompaktáta a prohlásí Jiřího z Poděbrad za kacíře. K papežovi se přidá i katolická šlechta. V roce 1468 je proti Jiřímu vedena křížová výprava, v čele s uherským králem Matyášem Korvínem. 1469 je Matyáš Korvín obklíčen u Vilémova, brzy je však propuštěn. Domluvil se s katolickou šlechtou, která ho pak zvolila českým králem. Získal Slezsko, Moravu a obě Lužice.
Jiří z Poděbrad pochopil, že jako král v Čechách končí a tak vyjednává s litevskými Jagellonci o tom, kdo by po něm měl nastoupit. Pár týdnů po nástupu Matyáše na trůn ho český sněm odmítnul a nastupuje Vladislav Jagellonský.
Jiří z Poděbrad podává koncepci první mírové unie mezi evropskými státy, které by se spojily proti Turkům. Delegace vedená Zdeňkem Lvem z Rožmitálu však v této věci neuspěla. Jiří z Poděbrad umírá roku 1471.
