PŘESOUVÁME SE!

Všechny naše výpisky i videa nyní najdete na edisco.cz.

Příčiny vzniku Husitství

• svatokupectví - pokud někdo chtěl obřad (svatbu, pohřeb, křest,...) musel zaplatit církvi
• odpustky (platby církvi za odpuštění hříchu)
• odvádění desátku církvi
• církev vlastní třetinu veškeré půdy
• církev se vzdaluje od původního křesťanství

2. MOR

3. PAPEŽSKÉ SCHIZMA (>> viz. kapitola Stoletá válka)

Předchůdci Jana Husa

• John Wyclif (česky Jan Viklef)
• Konrád Waldhauser
• Jan Mílič z Kromežíře
• Tomáš Štítný ze Štítného

Jan Hus

Jan Hus byl rektorem Karlovy univerzity. Navazoval na spisy Johna Wyclifa, kázal proti odpustkům v Betlémské kapli, kritizoval bohatnutí církve.
Představitelé jeho hnutí byli převážně z Karlovy univerzity. Proti jeho kázání se však postavila církev, na Jana Huse byla uvalena klatba, byl zatracen vysokým církevním hodnostářem. Na Prahu byl uvalen interdikt, tedy zrušení všech církevních úkonů.
Roku 1414 odešel Jan Hus z Prahy a během této doby psal "traktáty" (O církvi, O svatokupectví,...). Téhož roku započal Kostnický koncil. Byl svolán, aby řešil dvojpapežství. Římským králem na něj byl předvolán Jan Hus, ten neodvolal svoje přesvědčení a tak byl označen za kacíře.
Roku 1415 byl Jan Hus upálen. Roku 1416 je upálen i jeho přítel Jeroným Pražský. Kostnický koncil končí roku 1418. Výsledkem je papež Martin V., který bude sídlit v Římě.

Husovi přívrženci si říkali Husité nebo také Kališníci či Utraquisté. Příjímájí podobojí (chléb i víno).

Husitská revoluce

30.7.1419 se koná první pražská defenestrace - Husitští přívrženci pochodují k Novoměstské radnici, osvobodí zde vězněné Husity a vyháží konšele z oken (proto "defenestrace"), pod kterými už čeká rozbouřený dav s kopími.

Husitské směry

UMÍRNĚNÍ

• odmítájí násilí a války
• podporují šlechtu
• v Praze: Jakoubek ze Stříbra, Jan Rokycana

RADIKÁLOVÉ

• v Praze: Jan Želivský

OREBITÉ

• věří v konec světa
• sídlí na hoře Oreb (u Hradce Králové)
• představitel: Jan Žižka, po jeho smrti se přejmenovali na "Sirotky" a vedl je Prokop Malý

TÁBORITÉ

• sídlí ve městě Tábor, které bylo založeno roku 1420
• z počátku je vedl Jan Žižka, po jeho odchodu k Orebitům je vedl Prokop Holý
• jsou ze všech nejradikálnější
• chtějí dosáhnout vyrovnání majetku všech členů
• v čele stojí čtyři hejtmané - mají za úkol správu a vojenské záležitosti
• praktikují "obzazoborectví": ničení a vypalování všeho, co patří církvi (kláštery, kostely, atd.)

SEVEROČEŠI

• např. Jakoubek z Vřesovic

Proti Husitům se na Moravě, ve Slezsku, v Horní i Dolní Lužici, v Plzni a Českých Budějovicích formuje katolická opozice.

Jan Žižka z Trocnova

Jan Žižka, pocházející z jižních Čech byl hejtmanem Táboritů. Měl mnohé vojenské zkušenosti - bojoval na straně Polska proti Německým rytířům (>> viz. kapitola Křížové výpravy). Byl to nižší šlechtic - tedy zeman. Byl na jedno oko slepý a v bitvě u Přibyslavi přišel i o to druhé. Roku 1420 opouští Prahu a odjíždí do Tábora. Téhož roku poráží katolické rytíře v bitvě u Sudoměře. V roce 1423 odchází k Orebitům a cvičí z nich stálé polní vojsko. Vydává pro něj "Žižkův vojenský řád" - pravidla, kterým se vojska mají řídit. Umírá roku 1424.

Program Husitů

Husitské války

Střetávají se katolíci s panovníkem Zikmundem a Husité. Kališníci mají mnoho stoupenců - venkovany, měšťany, šlechtu - bojuje spíše chudší vrstva.

ROK 1420
Papež na popud Zikmunda vyhlásil křížovou výpravu proti Husitům.
V červenci 1420 dojde k bitvě na Vítkově. Husité pod vedením Jana Žižky bojují proti Zikmundovi, využívají terén a vozové hradby. I přestože měl Zikmund o 20 tisíc vojáků víc, Husitům se podařilo zvítězit. Po této bitvě se Zikmund nechal ve Svatovítské katedrále korunovat na českého krále.
Listopad 1420, bitva o Vyšehrad - Husité opět vítězí díky svému plánu odříznout protivníka od zásobování. Poté bojují ještě o Pražský hrad, křesťané se vzdávají a Praha se tak dostává do područí Husitů.

ROK 1421
Koná se Čáslavský sněm - sněm Husitů celé Země Koruny České. Vyhlásili neplatnost korunovace Zikmunda králem a závaznost "Čtyř artiklů pražských" pro všechny Husity. Husité na něm také schválili dočasnou zemskou vládu, to znamená vládu dvaceti direktorů, ve které nebyli zastoupeni jen šlechtici, ale také osm měšťanů. Města tak nabývají na významu, odrážejí jednotlivé Husitské proudy - příklady jsou Tábor, Hradec Králové, Praha, Žatec, Slaný a další severočeská města.

BITVY OD 1422 DO 1431
Pražský radikál Jan Želivský je roku 1422 pozván na radnici a popraven, Praha se tak stává spíše umírněným městem.
Husité vítězí roku 1422 v bitvě u Německého Brodu a 1424 u Malešova. Po této bitvě táhne Žižka na katolickou Moravu. Roku 1424 obléhá Přibyslav, ale už dávno slepý zde umírá. Do čela Táboritů se po něm dostává Prokop Holý a do čela Sirotků (tedy Orebitů) Prokop Malý.
Poté Husité vítězí 1426 u Ústí nad Labem i 1427 u Tachova. Zajímavá je podle legend bitva u Domažlic roku 1431. K žádnému střetu v ní totiž údajně nedošlo, Husité zpívali chorál "Kdož sú Boží bojovníci" a když ho Křižáci uslyšeli, dali se na útěk.
Husité podnikají "rejsy", tzv. "spanilé jízdy", tedy vojenské výpravy Husitů do zahraničí s cílem obohacení se, nabytí zásob a šíření Husitství. Dostali se takto až k Baltskému moři.