Všechny naše výpisky i videa nyní najdete na edisco.cz.
České národní obrození
Pojem "České národní obrození" označuje proces, jehož cílem bylo pozvednout český jazyk na vyšší úroveň.
V českých zemích se totiž ke konci 18. století mluvilo převážně německy. Němčinou se mluvilo ve vyšších vrstvách, češtinu používali jen nižší měšťané a venkované. V Habsburské monarchii žili kromě Čechů a Němců také Poláci, Rusíni, Maďaři, Rumuni, Italové, Slovinci, Chorvati, Srbové a Slováci.
Puristé a národní buditelé
Nejprve se objevují puristé, kteří chtějí očistit český jazyk a vymýšlí proto slova jako "čistonosoplena" (kapesník), "jezlín" (talíř), "klapkobřinkostroj" (piáno) a podobné. Moc úspěšní ale nejsou. Národní buditelé jsou vědci, kteří se snaží probudit národní vědomí. Patří mezi ně třeba:
Josef Dobrovský, napsal "Mluvnici českou"
Josef Jungmann, napsal "Česko-německý slovník"
Václav Matěj Kramerius, psal "Krameriovy císařské královské vlastenecké noviny" v nakladatelství Česká expedice
bratři Preslové, vymýšleli české názvy pro odborné přírodovědné pojmy
František Palacký, nejvýznamnější histoiograf, napsal "Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě"
Pavel Josef Šafařík, dějepisec, napsal "Slovanské starožitnosti"
Karel Havlíček Borovský
František Ladislav Čelakovský
Ján Kollár
Karel Hynek Mácha
Co se týče divadel, hrálo se například v Nosticově divadle (to je dnes Stavovskéo), v divadle Bouda a v klášteře U Hybernů. Divadelní hry psal například Václav Thám nebo Josef Kajetán Tyl (autor Fidlovačky).
INSTITUCE PODPORUJÍCÍ ČESKÝ JAZYK
Vlastenecké muzeum v Praze
nakladatelství Matice česká
Královská česká společnost nauk
Měšťanská beseda
muzea v Opavě a v Brně
ZELENOHORSKÝ A KRÁLOVEDVORSKÝ RUKOPIS
V roce 1817 byly objeveny rukopisy Zelenohorský a Královedvorský, které měly údajně pocházet ze středověku. Jejich původ je dodnes neznámý, ale pravděpodobně jde o padělky (falzifikáty), účelně vytvořené až v době národního obrození. Pravděpodobnými autory jsou Josef Linda a Václav Hanka.
