Občanská válka v USA
Stav USA před válkou
Spojené státy americké se osamostatnily v roce
1783 (>> viz. kapitola
Americký boj za nezávislost). Stále ale jde o několik různých států.
Roku 1787 byla vydána ústava, která určovala větší moc centrální vládě na úkor vlád jednotlivých států:
- Výkonnou moc má prezident (volen na 4 roky), který volí sekretáře (ministry), úředníky a velí armádě. Prvním prezidentem USA byl Geroge Washington
- Zákonodárnou moc má kongres složený ze dvou komor: Sněmovny reprezentantů (státy zastoupeny dle počtu obyvatel) a Senátu (2 zástupci za každý stát)
- Soudní moc má nejvyšší soud, jehož soudce volí prezident a to na doživotí. Soudci dohlíží na dodržování ústavy a mají právo sesadit prezidenta, poruší-li ji (tomu se říká impeachment).
V roce 1812 vede USA válku s Británií o hranice s Kanadou, USA prohrává a hranice se určuje na 49. rovnoběžku. Na ní vydržela až dodnes. Z původních 13 států se USA stále rozpíná, kvůli tomu musí podstupovat konflikty s Indiány (na západě) a s Mexikem (na jihu). V letech 1846-1848 se koná válka USA s Mexikem, ve které Spojené státy získají Texas, Nové Mexiko a Kalifornii. V roce 1867 koupí USA od Ruska Aljašku.
Konflikt kvůli otroctví
Jižní státy USA měly kontakty s Velkou Británií, co se produkce a zpracovní bavlny týkalo. Sever tak příliš průmyslově úspěšný nebyl a to mu vadilo. To ale nebylo hlavní příčinou konfliktu
Pro Spojené státy bylo velmi důležité zemědělství. Jeho způsob se ale v různých částech země lišil. Na severu existovalo mnoho malých rodinných farem, zatímco na jihu (konkrétně třeba v Jižní Karolíně, Georgie, Texasu nebo Floridě) se tabák, rýže a bavlna pěstovala na plantážnických velkostatcích, které obhospodařovali otroci. Na severu bylo otroctví naopak považováno spíše za nemravné.
Vzniká tak "abolicionismus" (z angl. "abolition", tedy zrušení) - hnutí za zrušení otroctví ve všech státech USA. Jeho zástupci organizují tzv. "underground railroad", v rámci které pomáhají otrokům s útěkem na sever Států, případně do Kanady. Roku 1859 se radikálnější abolicionista John Brown v Harpers Ferry zmocnil zbraní, kterí chtěl poskytnout otrokům. Za to byl později pověšen.
Roku 1854 vzniká v Americe po straně demokratické také strana republikánská, jejímiž členy byli převážně farmáři, dělníci a podnikatelé ze Severu, takže není divu, že byli republikáni za zrušení otroctví. V roce 1860 byl ve volbách zvolen prezidentem Abraham Lincoln.
Začátek války Severu proti Jihu
Na začátku roku 1861 se 11 jižanských států rozhodlo vystoupit z Unie a utvořit "Konfederaci", jejímž prezidentem byl zvolem Jefferson Davis a hlavním městem se stal Richmond. Lincolnova vláda tento tah logicky odmítá.
Za počátek občanské války, zvané "válka Severu proti Jihu", je považováno přepadení pevnosti Fort Sumter Konfederací 12. dubna 1861. Na počátku byl ve vojenské převaze Jih, jehož generálem se stal Robert Lee. Sever byl nucen opírat se jen o dobrovolníky (asi 75 000 nadšenců), na druhou stranu vlastnil většinu doků a zbrojovek.
První bitva proběhla u městečka Bull Run (nedaleko Washingtonu, tedy na severu) v červenci 1861. Pro Sever dopadla katastrofálně, ale alespoň se Jižané vyčerpali před útokem na Washington. Velitelem Severu se stal generál McClellan, který se snažil větším střetům vyhýbat.
Celý rok 1862 probíhaly další bitvy, chvílemi vítězné pro Sever, chvílemi pro Jih, celkově nerozhodné, bez větších výsledků.
Zvrat v roce 1863
Zlom přišel v roce 1863, kdy Lincoln vydal zákon o zrušení otroctví v celých Spojených státech. Důležitými postavami Severu tehdy byli například generál Grant nebo generál Sherman. Rozhodující byla bitva u Gettysburgu v červenci 1863, ve které Jih poprvé znatelně prohrává. Později v létě 1863 Seveřané dobyli pevnost Vicksburg, čímž se zmocnili řeky Mississippi a tím oddělili Louisianu a Arkansas od východní části Jihu.
Roku 1864 se koná pochod armády seveřanského generála Shermana z Kentucky k Savannah na jihu Georgie, kterou dostal Sever jako dárek k Vánocům. Sherman za sebou pálil všechny vesnice v Georgii, protože byly převážně dřevěné.
Občanská válka končí 9. dubna 1865, kdy se generál Lee u Appomattoxu vzdává Shermanovi.
Shrnutí a dění po válce
Šlo (z tehdejšího pohledu) o velice "moderní" válku. Obě strany používaly železnice, tepegraf, opakovací zbraně nebo třeba ponorky. Padlo v ní více Američanů než v První světové válce.
Abraham Lincoln byl roku 1865 zavražděn v divadle hercem J. Boothem.
Jižané se tak museli smířit se zrušením otroctví, ale stále drželi černochy "v segregaci", což například znamenalo, že je nepouštěli do svých kostelů a černoši si tak museli stavět vlastní. Vzniká Ku-klux-klan (KKK), který prosazuje nadvládu bělochů a prosazuje segregaci a rasismus.
Období rekonstrukce (obnovy) trvalo 15 let, ale ještě po dalších 100 let byli prezidenty voleni jen seveřani.
