PŘÍČINY ZÁMOŘSKÝCH CEST
- hledání nových území
- hledání nových obchodních cest do Indie a Číny (Arabové chtějí nepřiměřený poplatek za průchod jejich územím po Hedvábné stezce po tom, co roku 1453 dobyli Konstantinopol)
- hledání nových zdrojů surovin (např. zlata)
- růst poptávky po luxusním zboží (porcelán, hedvábí, koření, vyšívané koberce, kovy, drahokamy)
PŘEDPOKLADY
- zdokonalená lodní doprava (>> viz. kapitola Hospodářské a společenské změny)
- předpokládá se, že Země je kulatá
- vynálezy jako kompas, astroláb, sextant, kormidlo, apod.
- přesnější mapy
Portugalské objevy
PRINC JINDŘICH MOŘEPLAVEC
Objevil a dobyl Ceutu na severoafrickém pobřeží. Pokračoval po západním břehu Afriky a získal slonovinu, exotické dřevo a diamanty. Objevil také Madeiru, ostrov nedaleko Portugalska.
BARTOLOMEO DIAZ
Roku 1487 doplul až k jižnímu cípu Afriky, pojmenoval ho Mys bouří, později byl ale přejmenován na Mys dobré naděje.
VASCO DE GAMA (čti: Vasko)
Jako první východní cestou jižně od Afriky doplul do Indie (roku 1479 vyplul, o rok později dorazil do Kalkaty). Vytvořili zde obchodní stanice - faktorie (podobné později vznikají také v Číně, v Japonsku nebo v Indonésii). Kolonizoval také Moluky a Malaisii
Portugalci koloniálního bohatství příliš nevyužili, v 16. století ovládají obchod Italové, Nizozemci a Angličané. Portugalci v 16. století obsadili alespoň Brazílii, kterou objevil Cabral.
Španělské objevy
Španělsko se sjednotilo sňatkem Isabely Kastilské a Ferdinanda II. Aragoského. Španělé se snaží konkurovat v koloniích a objevech.
KRYŠTOF KOLUMBUS
Byl to Ital ve službách Španělska (i když se o jeho původu ještě spekuluje, většina historiků věří, že byl z Janova). Platila ho Isabela Kastilská. Hledal novou cestu do Indie - západní, jelikož předpokládal, že Země je kulatá. Roku 1492 se svými loděmi - Santa Maria, Pinta, Niña - doplul na bahamský ostrov San Salvador (česky: spasitel). Byla to Kolumbova už čtvrtá výprava oceánem na západ, všechny předchozí byly neúspěšné. Kolumbus si myslel, že je v Indii, nový kontinent pojmenoval Západní Indie a obyvatům říkal Indiáni. O svém omylu až do smrti nevěděl. Vyplul pak ještě třikrát, ale protože nezískal zlato, koření ani žádné jiné cennosti, byly jeho výpravy ukončeny.
AMERIGO VESPUCCI (čti: Amerígo Vespůči)
Vespucci byl opět Ital. Podnikl několik výprav s Kolumbem, ale narozdíl od něj si uvědomil objev nového kontinentu. Nazval ho "Nový svět", kontinent byl poté pojmenován podle Ameriga jako Amerika.
VASCO DE BALBOA (čti: Vasko)
Jako první proplul Panamským průplavem do Tichého oceánu (objevil "Jižní moře").
FERNÃO DE MAGALHÃES (portugalsky čti: Fernau de Magaljajnš)
Portugalec ve španělských službách. Roku 1519 vyplul na první cestu kolem světa. Sám se zpět do Španělska nedostal, protože roku 1521 zemřel na Filipínách, ale zbytek jeho výpravy pokračoval a roku 1522 doplul zpět do Evropy. Toto byl jasný důkaz kulatosti Země. Také pojmenoval Tichý oceán.
HERNAN CORTÉS (čti: Ernán)
Dobyl říši Aztéků a získal další území jako Peru, Uruguay, Chile a Bolívii.
Portugalci a Španělé se spolu domlouvali o rozdělení sporných území. Například Dohoda v Zaragoze z roku 1591 určovala území asijských kolonií, a Dohoda v Tordesillas rozdělovala Jižní Ameriku tak, že území východně od 45. poledníku patřilo Portugalsku a západní území Španělsku. Tato dohoda ale nebyla příliš dodržována.
Nizozemské objevy
Nizozemsko v 16. století začalo vytlačovat Portugalce z Asie.
Nizozemec W. Janszoon objevil Austrálii a A. J. Tasman Tasmánii a Nový Zéland.
Angličan Henry Hudson ve službách nizozemské Východoindické společnosti založil v severní Americe Nový Amsterdam, který později obsadila Anglie a přejmenovala ho na New York. Henry Hudson také objevil Hudsonův záliv v Kanadě, který považoval za Tichý oceán.
Anglické objevy
Anglie dominovala tzv. "trojúhelníkovému obchodu". To znamená, že do Afriky odvezla levné zboží (jako např. sklo, zbraně a alkohol), za to si vzala otroky, které prodala v Americe za drahé zboží, které pak přivezla domů do Anglie.
JOHN CABOT (čti: Džon Kebit)
Původně Ital Giovanni Caboto, přesunul se do Anglie a změnil si jméno. Působil v 15. století. Objevil New Foundland v dnešní Kanadě.
FRANCIS DRAKE (čti: Frensis Drejk)
Pirát 16. století, podporovaný královnou Alžbětou v tom, aby loupil španělské lodě. Stal se druhým mužem, který obeplul celý svět.
WALTER RALEIGH (čti: Voltr Rely)
Objevil další země severní Ameriky, pojmenoval Virginii a Jamestown.
Francouzské objevy
Jacques Cartier objevoval v oblasti Kanady a řeky Sv. Vavřince. R. de la Salle prozkoumal Mississippi a pojmenoval Louisianu. Francouzi také kolonizovali Madagaskar.
Důsledky zámořských objevů
- cenová revoluce (způsobena přílivem zata a stříbra) - roste cena výrobků
- rozvoj obchodu s otroky
- přístavy nabývají důležitosti, příklady jsou Antverpy (Belgie), Londýn (Anglie), Sevilla (Španělsko), Lisabon (Portugalsko)
- rozvoj manufaktur
- rozvoj světového obchodu, peněžnictví a bankovnictví, vědy
- Martin Behaim vytvořil první glóbus
- nové plodiny (brambory, bavlna, rajčata, kukuřice), nová zvířata
- šíření nemocí
- postupný úpadek některých států (Portugalsko, Španělsko)
