Starší doba kamenná
Též paleolit, ze slov palaios (starý) a litos (kámen), období od 2,5 milionů do 8 tisíc let př.n.l., to z něj činí nejdelší část lidských dějin.
Ve starší době kamenné se objevuje rod Homo, vzniká lidská kultura - soubor hmotných a duchovních hodnot, které vytvořil člověk. Člověk je plně závislý na přírodě, sbírá plodiny a loví. Ve starší době kamenné se střídají doby ledové a meziledové. Žijí zde mamuti, medvědi, tygři, sobi, bizoni a koně. Ledovec tehdy dosahoval až k našim severovýchodním hranicím.
Rod Homo
>> Vývoj člověka před začátkem paleolitu v kapitole "Vývoj člověka (antropologie)"
ČLOVĚK ZRUČNÝ - Homo habilis (2,5-1,5 mil. let př.n.l.)
Měří asi 130 cm, váží okolo 40 kg, má více svalové hmoty než jeho předchůdci. Objem mozku je asi 650 cm3. Chodí už jen po dvou, což poznáme i podle změny míšního otvoru. Vyrábí jednoduché kamenné nástroje k lovu. Začíná jíst zvířata a vytváří si obydlí ve skalních převisech v okolí řek. Vydává artikulované zvuky - počátky řeči.
Jeho pozůstatky byly nalezeny třeba v Olduvajské rokli (Tanzánie), u jezera Turkana nebo v Etiopii.
ČLOVĚK VZPŘÍMENÝ - Homo erectus (2 mil. - 200 tis. let př.n.l.)
Měří cca 160 cm, jeho mozek má objem 900 cm3, je tedy chytřejší a dokáže lovit v organizovaných skupinách. Používá pěstní klíny a poprvé také oheň. Rozvíjí se jeho řeč. Je završen proces hominizace - homo erectus má silné vyvinuté čelisti a oddělený palec, takže je schopen úchopu. Jeho páteř začíná mít esovitý tvar.
Vyskytuje se v Africe, Evropě a nyní i v Asii. V Česku byl nalezen například u Přezletic.
ČLOVĚK ROZUMNÝ (nebo MOUDRÝ) - Homo sapiens (350-40 tis. let př.n.l.)
Člověk rozumný už se vyvíjí na různých místech různě.
Například v Evropě žije Homo Neanderthalensis (80-50 tis. př.n.l., jméno podle údolí řeky Neander v Německu), tzv. neandrtálec. Ten měří 160 cm, je mohutný a svalnaý a má mozek stejně velký, možná i větší než my (asi 1300 cm3). Má široký obličej a silnou čelist. Má také první představy o posmtném životě - pohřbíval mrtvé. Naučil se žít v tlupách, používat nástroje - úštěpy z jádra pazourku. Loví mamuty, medvědy, soby. Poprvé se u něj můžeme setkat s loveckými rituály. Vyhynul asi 50 tisíc let př.n.l.
ANATOMICKY MODERNÍ ČLOVĚK - Homo sapiens sapiens (od 40 tis. let př.n.l. dodnes)
Žije už na všch kontinentech kromě Antarktidy. Patří mezi něj i Kromaňonci (z francouzského Cro-Magnon). Žije v tlupách, organizovaně loví jeleny, koně a mamuty, a používá k tomu lovné jámy nebo zvěř nahání na útesy. Vyrábí si čepele, pěstní klíny, šídla, škrabadla a drásadla ze štěpných materiálů, jakými byl pazourek nebo sopečné sklo (obsidián, rohovec). U moře loví ryby oštěpem nebo harpunou. Používá řeč a pohřbívá mrtvé, poprvé umělecky tvoří a nábožensky smýšlí.
V českých Dolních Věstonicích byl učiněn významný nález - trojhrob dvou mužů a jedné ženy. V tomto hrobě byly i milodary a bylo použito červené barvivo. Karel Absolon roku 1925 v Dolních Věstonicích objevil Věstonickou Venuši - keramickou sošku ženy, symbol plodnosti. Tento objev vyvrátil domněnku, že keramiku v paleolitu ještě neznali.
Umění
Lidé mladšího paleolitu (období od 40 tis. do 8 tis. př.n.l.) tvoří jeskynní malby, reliéfy, rytiny do kamene a plastiky.
Jeskynní malby byly nalezeny třeba v jeskyni Altamira v severním Španělsku, v Lascaux a Trois frères ve Francii nebo na Sahaře. Malby znázorňují lovenou zvěř nebo lovecké obřady, lidské postavy nikdy nemají detailní obličej. Malby většinou začínají více než 10 metrů za okrajem jeskyně, "malíři" si tedy museli na svou práci svítit ohněm. Okrovou barvu vyráběli z jílu, černou z tuku a popelu. Vytvářeli také figurky z pálené hlíny (sošky žen - venuše) nebo řezbářské výrobky - zvířata či náčelnické hole.
