STAV FRANCIE
Původně zde vládnou Kapetovci. Filip IV. Sličný, kapetovec, likviduje templáře a dochází k Avignonskému zajetí - zajetí papeže. Roku 1378 tu máme tzv. papežské schizma (to znamená, že úřad papeže zastávají dva, či dokonce tři lidé najednou).
Roku 1328 se vlády v Západofrancké říši ujímá dynastie z Valois, z níž pochází i Blanka z Valois, manželka Karla IV. (>> viz. kapitola Lucemburkové). Jako první nastupuje Filip VI.
STAV ANGLIE
Původně tu sídlí Keltové a Římané, později Anglosasové. V 11. století normandský vévoda Vilém I. Dobyvatel dědičně získává Normandii (území v severozáp. Francii) a roku 1066 v bitvě u Hastings dobývá Anglosasy.
Ve 12. století je na trůně dynastie Plantagenetů. Mezi Plantagenety patří i Jan Bezzemek. Ten ztratil část svého území, roku 1215 sepsal Magna Charta Libertatum (Velkou listinu práv a svobod) a za jeho vlády se v Anglii zrodil parlamentarismus. Během začátku války je na anglickém trůně Eduard III. - po matce Kapetovec.
Začátek války
PŘÍČINY VÁLKY
Důvodem stoleté války je spor těchto dvou zemí o anglické državy na území Francie. Zejména se perou o důležité obchodní centrum Flandry. Flandry ležely na francouzském území a Francouzi tu zpracovávali anglickou vlnu. Francie však tento obchod záměrně omezovala.
1. ETAPA (1337-1360)
- 1337 - Angličané potápí francouzské lodě
- 1346 - bitva u Kresčaku, vítězí Anglie a získává tak důležitý francouzský přístav Calais
- přichází plicní mor, tzv. "černá smrt", která vyvraždí celou čtvrtinu evropské populace
- ve Francii dochází k povstáním měšťanů a rolníků
- 1360 - uzavřeno příměří
2. ETAPA (1360 - 1415)
Francie modernizuje armádu a k vládě se dostává duševně chorý Karel VI.
Angličan Wat Tailor organizuje povstání venkovanů, to je potlačeno a Tailor je popraven.
3. ETAPA (1415 - 1453)
- V Anglii vládne Jindřich V. Lanchesterský
- 1415 - bitva u Asincourtu, Anglie vítězí a získává Paříž
Johanka z Arku
Karty se ale obrací, když se ve Francii do povědomí dostane Johanka z Arku (někdy překládáno jako Jana). Má údajně vidiny o tom, že dokáže vést svou zemi k vítězství a Francouzi ji jmenují vůdkyní svých vojsk.
- 1429 - bitva u Orleánsu, Francie vítězí
- Francie obsadila Remeš a korunovala králem Karla VII.
- 1430 - Johanka z Arku zajata a prodána Angličanům
- 1431 - Johanka upálena v Rouenu (ve francouzské Normandii)
- francouzská vojska i přes tuto ztrátu bojují dál
- 1453 - bitva u Castillionu, Anglie kapituluje a stáhne se z francouzského území
Angličanům zůstává z francouzského území pouze přístav Calais.
Po válce
SITUACE PO VÁLCE VE FRANCII
Ludvík XI. zavedl centralizovanou monarchii, což znamená, že panovník má plnou moc.
SITUACE PO VÁLCE V ANGLII
V Anglii brzy poté vypuká "Válka růží" (1455 - 1485). Soupeří v ní:
- Yorkové - znak bílé růže, vedeni Edwardem IV.
- Lanchesteři - znak červené růže, vedeni Jindřichem VI.
Vyhrávají Lanchesteři, na trůn usedá Richard III. Ten je roku 1485 zabit Jindřichem VII. Tudorovským v bitvě u Bosforthu a novým panovníkem se stává Jindřich VII.
