Velká francouzská revoluce :: Výpisky pro gymnázia

Domů > Dějepis > Novověk > Velká francouzská revoluce

Velká francouzská revoluce

Ve Francii vládne od roku 1774 do roku 1729 král Ludvík XVI. společně se svou manželkou Marií Antoinettou (čti: Antoanetou), což je jedna z dcer Marie Terezie. Marie Antoinetta často pořádá "večírky" a různé zábavy a proto je prostým lidem často označována jako "Pyšná Rakušanka".

Příčiny počátku revoluce

Francouzská společnost je toho času rozdělena do tří stavů:

chovenstvo
šlechta
měšťané a venkované (rolníci) - asi 97% obyvatelstva

Venkované platí daně, robotují, platí desátky církvi (duchovenstvu) a dávky vrchnosti a panovníkovi. Šlechta ani duchovenstvo neplatí nic.

Stav Francie byl v tomto období velmi špatný, a to rovnou z několika důvodů:

konflikty (Sedmiletá válka, Válka o americkou nezávislost,...)
výbuch sopky Laki na Islandu, jejíž popel poletoval dlouho dobu ve vzduchu a tak byl v Evropě nedostatek slunečního světla, tudíž zima a neúroda
nákladný život dvora
vysoké státní dluhy

Francie je v bankrotu. Situaci se snaží řešit finanční rádci, vzešel návrh zdanit šlechtu a duchoventstvo, což se ovšem těmto stavům nelíbí. Roku 1789 jsou svolány "generální stavy" (zástupci všech tří stavů) a hlasují o zdanění šlechty a duchovenstva. Protože se ale hlasy počítají podle stavů, dopadne hlasování tak, že šlechta hlasuje pro nezdanění, duchovenstvo taktéž a jen měšťané hlasují ve prospěch zdanění. Výsledek je tedy 2:1 a šlechta nadále daně platit nemusí. Král chce "generální stavy" rozpustit.

V červnu roku 1789 se třetí stav (měšťané a venkované) prohlásil za "Národní shromáždění", které si za cíl klade:

donutit šlechtu platit daně
vypracovat novou Ústavu
právo hlasovat podle hlav (nikoliv podle stavů, jak tomu bylo viz. výše)
omezit absolutismus krále
zrušit poddanství
zajistit svobodu podnikání

Král samozřejmě s Národním shromážděním nesouhlasí a uzavírá sněmovnu, Národní shromáždění se tedy přesouvá do míčovny ve Versailles (čti: Versaj) a tam (v čele s J. S. Baillym) přísahají, že ústavu vydají.

Začátek revoluce - dobytí Bastily

Nižší šlechta a nižší duchovenstvo se v tuto chvíli přidají na stranu měšťanů, povede se jim prosadit hlasování podle hlav a tak vítězí.

Jako počátek revoluce je považováno dobytí Bastily, ke kterému došlo 14.7.1789. Bastila je pevnost v Paříži, používaná v této době jako vězení.
Je zřízeno revoluční vojsko, tzv. "Národní garda", kterou vede Markýz La Fayette. Poprvé se zde objevuje novodobá francouzská trikolóra (modrá, bílá, červená) a heslo "Bratrství, Rovnost, Svoboda!".

Přichází doba označovaná jako "období velkého strachu". Radikální měšťan rabují a pálí zámky, je vyhlášen "Dekret o zrušení feudalismu":

zrušena privilegia šlechty
zrušeno poddanství, tito poddaní mají nyní možnost nastoupit do různých úřadů
zrušeny stavy - všichni jsou si rovni
daně se počítají dle bohatství a platí je všichni
zrušeny cechy
zrušeny desátky
zrušena robota

Deklarace práv

Stále jsme v roce 1789, je vydána Deklarace práv člověka a občana (vydalo ji Národní shromáždění, jedním z autorů je právě La Fayette), jejíž myšlenkou je občanská rovnost, autoři se tu inspirovali z USA. Král nadále všechny tyto "reformy" odmítá.

Říjnu roku 1789 začne lid (převážně však ženy a Národní garda) obléhat Versailles a král je donucen přsídlit do Paříže a podepsat oba výše zmíněné dekrety. Zoufalý král se se svou rodinou roku 1791 pokusí o útěk, ale ještě před hranicemi je údajně odhalen poštmistrem, který ho pozná podle portrétu na poštovní známce.

V září 1791 byla vyhlášena nová Ústava:

mění formu vlády na konstituční monarchii
rozděluje státní moc (výkonná - král, zákonodárná - parlament, soudní - soud)
klade důraz na občanská práva
stanovuje, že volit může bohatší vrstva obyvatel

Krize ale přervává, protože nový daňový systém ještě není zaveden. Některým se jako řešení zdá vyvlastnění církve. Je zavedena "liberální obchodní ekonomika":

zrušení cechů
zrušení monopolů
zrušení cel

Ve Francii dochází k inflaci (zvýšení cen zboží), protože stát není schopen konkurovat levnému zboží ze zahraničí a lidé skupují to, co se skoupit dá a následně vše prodávají za mnohonásobnou cenu.

V srpnu 1791 navíc Prusko a Leopold I. (za Habsburky) vyhlásí Francii válku. Francie má však velmi slabou armádu, jelikož zkušení velitelé emigrují pryč. Francie tedy vyhlásí Dekret proti emigrantům, což znamená okamžitou popravu všech francouzských uprchlíků, kteří se do své rodné země vrátí. Válka vypukne v dubnu 1792 a z jihu Marseille (čti: Marsej) přichází dobrovolníci - vzniká píseň Marseillaisa, která je hymnou Francie dodnes.

V srpnu 1792 nespokojený lid svrhne městskou správu v Paříži a vytvoří tzv. "komunu", která má město řídit. Sesazují krále z trůnu, zatýkají a vězní ho. Francie je plná chaosu, nemocí, šichni mají hlad a válčí. Francii se nakonec povedlo se ubránit útokům z východu a tak končí 1. fáze revoluce.

Druhá fáze revoluce, období konventů

Ve druhé fázi, nazývané "Vítězství nebo smrt" jsou nejprve vyhlášeny nové volby, ve kterých mohou volit všichni muži (nehledě na majetek). Začíná období "girondistického (čti: žirondistického) konventu" - Girondisté jsou skupina demokratických politiků, mimo ně jsou tu ještě jiné skupiny, např. Jakobíni nebo Kordelliéři.

22.9.1792 je oficiálně zrušena monarchie a vyhlášena republika. Nová Ústava ale ještě není platná.

V lednu 1793 je za zradu králi Ludvíkovi XVI. veřejně uťata hlava gilotinou. Jeho manželka Marie Antoinetta je popravena až o pár měsíců později.

Reakcí Evropy je postavit se proti revoluci. V červnu 1793 je svržen girondistický konvent a 29 girondistů je popraveno. Děje se tak kvůli špatné hospodářské situaci a neúspěchům vojska. Začíná nové období "jakobínského konventu" (již zmínění Jakobíni), kteří vládnou diktaturou. Mezi některé jejich vůdce patří třeba M. Robespierre, J. P. Marat (ten je však záhy zavražděn) a G. Danton. Platnost Ústavy je pozastavena a objevuje se snaha zavést nový kalendář, jehož začátkem by bylo zavedení republiky (22.9.1792). Konkrétně o to usiloval právě Maxmilián Robespierre s cílem odstranit nebo alespoň potlačit křesťanství.

Je stanovena maximální cena potravin a mezd (platů) a zaveden "Výbor pro veřejné blaho", který rozhodoval o vnitřní i zahraniční politice. V jeho čele nestál nikdo jiný, než jakobín M. Robespierre. Pod tento výbor spadají další "Výbory veřejné bezpečnosti". Ty mimo jiné vydávají "dekrety podezřelých", které jako podezřelé uvádí bývalé šlechtice, všechny stoupence tyranů, federalistů atd. Těmto "podezřelým" je odepřeno právo na obhajobu. Na seznamu se objeví i Marie Antoinetta.

V červenci 1794 odhlasuje výbor popravu Robespierra (téhož měsíce k ní dojde), protože se jeho členové sami bojí o vlastní životy. Nastává tzv. "Thermidoriánský převrat" - je svržena diktatura jakobínů a moc do rukou berou umírněnější měšťané.

Závěr: Thermidorský převrat

Přichází závěr Velké francouzské revoluce. Tomuto období se říká také "období thermidorského (nebo thermidoriánského) konventu". Dochází k obnově křesťanství, zrušení všech výborů, vyhlášení svobody obchodu a podnikání. V roce 1795 je uzavřen separátní mír s okolními státy (republika je zachována) a vydána Thermidoriánská Ústava.

Nastává další období - období direktoria (1795 - 1799), což mimo jiné znamená i novou formu vlády, která funuguje takto:

"Direktorium" (5 členů, výkonná moc)
"Rada starších" (jmenuje 5 členů direktoria, zákonodárná moc)
"Rada pěti set" (kontroluje direktorium, zákonodárná moc)
Soudy (soudní moc)

PŘESOUVÁME SE!

Všechny naše výpisky i videa nyní najdete na edisco.cz.