Velká Morava
Velká Morava
Velká Morava byla prvním historicky doloženým státem na našem území. Vznikla v okolí řek Moravy a Dyje.
Území Moravy bylo rozděleno do dvou knížectví:
- Nitranské knížectví (vládne kníže Pribina)
- Moravské knížectví (vládne kníže Mojmír)
MOJMÍR I. A RASTISLAV
Mojmír I. (vláda: 830-846) byl z dynastie Mojmírovců. Přijal křesťanství (křest z Pasova) a uzavřel mír s Franckou říší (kterou ovládá Ludvík Němec). Roku 833 vyhnal Pribinu a sloučil obě dvě knížectví, čímž vznikla Velká Morava.
V ní pak vládl Rastislav (vláda: 846-870), který se chtěl od Francké říše odprostit a být politicky nezávislý. Požádal o věrozvěsty, protože toužil i po církevní nezávislosti.
Cyril a Metoděj
Na žádost Rastislava přišli roku 863 ze Soluně na Velkou Moravu Konstantin (Cyril) a Metoděj. Kázali zde ve staroslověnštině a přnesli nové písmo - hlaholici, kterou pak Cyril ještě poupravil na cyrilici. Šířili vzdělanost, přeložili do staroslověnštiny některé důležité texty a přinesli také nová řemesla.
Metoděj byl r. 869 shledán prvním moravským arcibiskupem. Při návratu byl zajat latinskými (bavorskými) kněžími, ale po zásahu papeže byl propuštěn. Umírá roku 885 a jeho žáci byli z Moravy vyhnáni biskupem Wickingem.
SVATOPLUK
Za pomoci Franků je na pak na trůn dosazen Svatopluk (vláda: 870-894). Drží mír s Franckou říší a za jeho vlády má Velká Morava největší území (Čechy, Morava, Slovensko a Polsko). Podpořil latinskou liturgii (kázání v latině) a tím potlačuje tu slovanskou, která se dochová až do 11. století v Sázavském klášteře, pak zaniká.
Podporoval přemyslovského knížete Bořivoje, kterého dosadil jako správce do Čech. Roku 880 Bořivoj a jeho manželka Ludmila přijali křest na Velké Moravě.
MOJMÍR II.
Nakonec vládne Mojmír II. (vláda: 894-906). Velká Morava upadá, útočí na ni z východu Maďaři z Panónie, ze západu Francká říše.
Velkou Moravu úplně zničí Maďaři v čele s Arpádem roku 906. Vznikají nová území:
Význam Velké Moravy pro Čechy:
- rozšíření křesťanství
- hlaholice
- překlad Nového zákona do staroslověnštiny
- zákony (Nomokánon, Zákon sudnyj ljudem)
Odkazy Velké Moravy
- rotundy (kruhové kostelíky)
- šperky (třeba gombíky)
- hradiště Mikulčice, Staré město u Uherského hradiště, Pohansko u Břeclavi, Nitra, Znojmo
Uherský stát
Do Evropy vpadají kočovníci:
- Hunové (ve 4. a 5. stol.)
- Avaři (v 8. stol.)
- Maďaři (v 9. stol.)
Maďaři vyvrátili Velkou Moravu a dále
útočí na Franckou říši (ta spadá pod Svatou říši římskou). Jsou však
poraženi Ottou I. na řece Lechu (>> viz. kapitola Svatá říše římská). Z Maďarů se stali zemědělci, kteří se usadili v
Podunajské nížině (oblasti dnešního Maďarska).
V 10. století vládne Gejza, který sjednotil kmeny a založil tak Uherskou říši a přijal křesťanství. Hlavním centrem se stala Ostřihom.
Později vládne Štěpán I., jenž se roku 1000 stal prvním uherským králem.
Polský stát
Polský stát vznikl z rodu Piastovců, založil ho kníže Měšek, jehož manželkou byla Dobrava - dcera Boleslava I. Stejně jako všichni okolní panovníci i on přijal do své země křesťanství.
Pak zde vládl Boleslav Chrabrý, který získal královský titul a roku 1000 vyhlásil v Polsku arcibiskupství.
